Středisko volného času Bájo Česká Skalice
Lidová muzika Šmikuranda
O Šmikurandě
Vedoucím Šmikurandy je od jejího počátku Pavel Řídký. S manželkou se přistěhovali do Studnice u Náchoda na počátku devadesátých let. Oba už od dětství působili ve folklorních souborech, Pavel Řídký v Zaječicích u Chrudimi v souboru Kohoutek, jeho žena v souboru Karmazín v Pardubicích (oba soubory jsou dodnes aktivní). Netrvalo tedy dlouho a i v novém prostředí se oba začali orientovat tímto směrem a zapojili se do aktivit červenokosteleckého Hadaře. Ve stejné době vznikal také dětský folklorní soubor Barunka při DDM Bájo Česká Skalice a Pavel Řídký byl osloven, aby založil lidovou muziku, která by nově vznikající taneční soubor doprovázela.
Z lásky k tradici
Pustil se do toho s vervou. Zpočátku to byla dřina, musely se ušít kroje a hlavně bylo třeba dát dohromady muzikanty. Nakonec se vše podařilo a Šmikuranda už hraje a zpívá české lidové písničky k tanci a poslechu téměř jedno čtvrtstoletí, i když samotný název souboru vznikl až v roce 2013 po oddělení od Dětského folklorního souboru Barunka. Minimální počet členů muziky je sedm až osm tak, aby byly zastoupeny nástroje první a druhé housle, viola, violoncello, kontrabas, klarinet a příčná a zobcová flétna.
Tak jako ve všech souborech došlo v průběhu let k odchodu některých členů z důvodů studijních, pracovních či rodinných. Čtyři současní členové včetně Pavla však patří mezi původní složení muziky a také ostatní už mají se Šmikurandou odehráno pár let. Pro všechny členy je hraní a zpívání lidových písniček milým koníčkem, který je sice někdy časově náročný, dělat však lidem radost a láska k tradicím v dnešní uspěchané době zatím stále vítězí nad omezeným množstvím volného času.
Nejen k tanci a poslechu
Muzikanti se scházejí na pravidelných zkouškách a hrají lidovky z Čech s primárním zaměřením na region, tedy písničky z okolí Náchoda, Hradce Králové či Jičína. Navíc se snaží oživit skladby, které nejsou všeobecně známé. Pro posluchače je milé i propojení českých a moravských písniček, proto Šmikuranda spolupracuje například také s Kosteleckou cimbálovou muzikou z Červeného Kostelce. Od roku 2015 lidová muzika doprovází DFS Hadářek z Červeného Kostelce. Mimo lidové písničky nastudovali muzikanti také vánoční mše společně ve spolupráci s chrámovým sborem a varhanním doprovodem sboru římsko-katolické církve ve Studnicích a na Hořičkách.
Žádnej neví, co je Šmikuranda?
Název souboru Šmikuranda pochází z Opočenska, kde se takto nazývá tanec pro čtyři osoby v dvoučtvrťovém taktu. Také kroje jsou východočeské, inspiraci muzikanti čerpali z krojů podkrkonošských a podorlických. Při jejich tvorbě se vycházelo z dostupných zdrojů, tedy z knih, sbírek muzeí a také dobových fotografií. Krojová výbava se postupně vylepšovala, v současné době lidová muzika Šmikuranda disponuje kroji slavnostními nebo pracovními, má i vyšívané zateplené kabátky vhodné na hraní v chladném počasí.
Z lásky k tradici
Pustil se do toho s vervou. Zpočátku to byla dřina, musely se ušít kroje a hlavně bylo třeba dát dohromady muzikanty. Nakonec se vše podařilo a Šmikuranda už hraje a zpívá české lidové písničky k tanci a poslechu téměř jedno čtvrtstoletí, i když samotný název souboru vznikl až v roce 2013 po oddělení od Dětského folklorního souboru Barunka. Minimální počet členů muziky je sedm až osm tak, aby byly zastoupeny nástroje první a druhé housle, viola, violoncello, kontrabas, klarinet a příčná a zobcová flétna.
Tak jako ve všech souborech došlo v průběhu let k odchodu některých členů z důvodů studijních, pracovních či rodinných. Čtyři současní členové včetně Pavla však patří mezi původní složení muziky a také ostatní už mají se Šmikurandou odehráno pár let. Pro všechny členy je hraní a zpívání lidových písniček milým koníčkem, který je sice někdy časově náročný, dělat však lidem radost a láska k tradicím v dnešní uspěchané době zatím stále vítězí nad omezeným množstvím volného času.
Nejen k tanci a poslechu
Muzikanti se scházejí na pravidelných zkouškách a hrají lidovky z Čech s primárním zaměřením na region, tedy písničky z okolí Náchoda, Hradce Králové či Jičína. Navíc se snaží oživit skladby, které nejsou všeobecně známé. Pro posluchače je milé i propojení českých a moravských písniček, proto Šmikuranda spolupracuje například také s Kosteleckou cimbálovou muzikou z Červeného Kostelce. Od roku 2015 lidová muzika doprovází DFS Hadářek z Červeného Kostelce. Mimo lidové písničky nastudovali muzikanti také vánoční mše společně ve spolupráci s chrámovým sborem a varhanním doprovodem sboru římsko-katolické církve ve Studnicích a na Hořičkách.
Žádnej neví, co je Šmikuranda?
Název souboru Šmikuranda pochází z Opočenska, kde se takto nazývá tanec pro čtyři osoby v dvoučtvrťovém taktu. Také kroje jsou východočeské, inspiraci muzikanti čerpali z krojů podkrkonošských a podorlických. Při jejich tvorbě se vycházelo z dostupných zdrojů, tedy z knih, sbírek muzeí a také dobových fotografií. Krojová výbava se postupně vylepšovala, v současné době lidová muzika Šmikuranda disponuje kroji slavnostními nebo pracovními, má i vyšívané zateplené kabátky vhodné na hraní v chladném počasí.
Šmikuranda a DFS Hadářek na Mezinárodním folklorním festivalu Červený Kostelec - záznam přenosu - sobota 22. 8. 2020